V rámci společnosti se mezi námi nachází mnoho lidí, kteří mají problém začlenit se. Může se jednat jak o lidi, kteří jsou více introvertní, lidi s psychickými problémy, tak o lidi, kteří vyrůstali v izolovanějším prostředí a nejsou tak zvyklí se sbližovat s ostatními jako jiní lidé. Problém začlenit se, může být vnímám jako marginální, ale z psychického hlediska může být pro daného jedince zásadní. Říká se, že člověk je tvor společenský a i ten, který tvrdí, že by nejradši byl pořád sám, tak jednou za čas potřebuje minimálně vizuální kontakt s jinou osobou. Samozřejmě si tuto skutečnost daný jedinec nepřipouští, ale zkrátka jde ven s výmluvou, že se potřebuje trochu protáhnout, ale ve skutečnosti touží i po kontaktu s jinými lidmi než se sebou samým.
Z problému začleňování do společnosti může danému jedinci vyvstat mnoho problémů a to zejména psychických. Člověk může mít pocit, že není pro ostatní dost dobrý, že o něj nikdo nestojí a podobně. Často se tyto problémy objevují u dospívajících lidí, kteří jsou na tyto negativní pocity ještě více citliví, jelikož jsou v procesu hledání sebe sama a k tomu navrch ještě dostanou další problémy, které minimálně v myšlenkách řeší.
Škola je místo, kde si pravděpodobně většina z nás nacházela kamarády. Dospělí mají následně jako velký zdroj seznamování také práci. Jelikož v obou těchto institucích trávíme velké množství času, tak je příhodné mít v nich i lidi, s kterými se můžeme bavit, radit a podobně. Ve škole je spousta úkolů zadávaných skupinově a jen velmi těžko se snáší, když člověk zůstává jako poslední nevybraný do skupiny. Je to velmi citlivé téma a lidé, kteří jsou v kolektivech populární často nedokáží pocitu odpadlíků porozumět a nějak jim pomoct. Dostat se z kruhu, kdy nejsme moc dobří v seznamování se s ostatními lidmi je náročné a dá se to většinou vyřešit až v novém kolektivu. Tak zvaně začít s čistým štítem a jiným způsobem než v bývalém kolektivu.