|
|
Hlavní stránka
Přehled kapitol
1. Krátké představení Octave
2. Práce s programem
3. Datové typy
4. Číselné datové typy
5. Řetězce
6. Datové struktury
7. Datové kontejnery
8. Proměnné
9. Výrazy
10. Vyhodnocení
11. Příkazy
12. Funkce a skriptovací
soubory
13. Vstup a výstup
14. Vykreslování
14.1 2D grafy
14.2 Speciální 2D grafy
14.3 3D grafy
14.4 Poznámky k vykresl.
14.5 Více grafů na stránce
14.6 Okno s více grafy
14.7 Low-level grafy
14.8 Interakce s GNUPLOT
15. Práce s maticemi
16. Aritmetika
17. Lineární algebra
18. Nelineární rovnice
19. Kvadratura
20. Diferenciální rovnice
21. Práce s polynomy
22. Teorie řízení
|
|
14.1 2D grafy
Příkazy pro vykreslování 2D grafů jsou v Matlab-stylu. Používá se funkce:
plot(args)
Tato funkce produkuje grafy a má mnoho možností kombinace argumentů. Ve své nejjednodušší
formě vypadá takto:
plot(y)
kde argument je brán jako soubor souřadnic na ose y. Jako souřadnice osy x jsou
brány indexy prvků začínající jedničkou.
Pokud je dán více než jeden argument, je pak interpretován jako:
plot(x, y, fmt ...)
kde y a fmt nejsou povinné a může následovat libovolný počet argumentů.
U každé vykreslované čáry můžeme určit:
typ grafu:
čárový (výchozí) - -, tečkovaný - ., schodovitý - L, nebo vynášecí - ^
barvu:
určenou buď písmenem nebo číslem: r, g, b, m, c nebo w s příslušnými čísly 1-6
v uvedeném pořadí červená, zelená, modrá, purpurová, azurová a bílá.
bodový graf:
buď přímo uvedením symbolu, který se má v daném bodě vykreslit - *, +, o, x
nebo číselně s tím, že v takovém případě je nutno uvést dvojciferné číslo -
první cifra určuje barvu a druhá cifra symbol. V případě, že chceme bodový graf,
měli bychom uvést, zda body mají - -@ nebo nemají - @ (výchozí předpoklad) být
spojeny čarou.
popisek:
uvádí se mezi středníky, například ;popisek;, středník na konci popisku nesmí
chybět. Výchozí popisek zní line plus pořadové číslo.
Ve výchozím nastavení každé volání příkazu plot inicializuje výstupní zařízení,
tj. smaže případný obsah z předchozích kreslících výstupů. Pokud chceme do grafu
"přikreslovat", nabízí se nám v podstatě dvě možnosti, které můžeme libovolně
kombinovat. V prvé řadě můžeme podržet aktuální obsah výstupního zařízení s
pomocí funkce hold. Volána s parametrem
on tuto vlastnost zapíná, off značí
výchozí stav mazání a konečně volání této funkce bez parametru přepíná z jednoho
stavu do druhého. V jakém stavu se teď nacházíme, zjistíme funkcí ishold.
t=0:0.1:6.3;
plot(t,cos(t), "-;cos(t);",t,sin(t),"+;sin(t);");
Dále Octave nabízí možnost daný graf vyčistit. A to pomocí příkazu clearplot nebo
clg. Gnuplot zůstane aktivní, jen obsah okna s grafem bude vymazán. Narozdíl od
příkazu closeplot, který uzavře gnuplot podprocesy (veškerá okna s grafy).
Soubor funkcí: axis (limits)
Nastavuje meze os. Argumentem by měl být 2, 4 nebo 6ti prvkový vektor. První dva
prvky určují dolní a horní mez osy x. Třetí a čtvrtý určuje meze osy y a pátý
s šestým určuje meze pro osu z.
Bez jakýchkoli argumentů se osy přizpůsobí automatickému měřítku.
Argument vektoru pro určení mezí není povinný, za ním může následovat argument,
který mění nastavení os. Zde je seznam možností:
přizpůsobení grafu velikosti výstupního zařízení (volby se vylučují, tj. pouze
poslední uvedená bude platná):
'square' - graf bude čtvercový bez ohledu na velikost výstupního zařízení
'equal' - vzdálenosti na osách budou stejné bez ohledu na velikost výstupního
zařízení
'normal' - graf se přizpůsobí velikosti výstupního zařízení
zobrazování čárek a hodnot na osách (pokud jsou zakázány čárky, nezobrazí se ani
hodnoty):
'on', 'off' - úplně zapne/vypne čárky a hodnoty
'ticx', 'ticy' - zobrazí čárky pro zvolenou osu (a nezobrazí pro nezvolenou)
'labelx', 'labely' - zobrazí hodnoty pro zvolenou osu (a nezobrazí pro
nezvolenou)
'nolabel' - schová hodnoty na obou osách
pořadí hodnot na ose y:
'xy' - v horní části grafu jsou vyšší hodnoty
'ij' - v horní části gradu jsou nižší hodnoty
|
|