12.5 Skriptovací soubory

Skriptovací soubor (soubor skriptu) obsahuje (většinou) libovolnou posloupnost Octave příkazů. Je čten a vyhodnocován stejně, jako byste jednotlivé příkazy psali přímo na příkazový řádek Octave a představuje vhodnější způsob k vykonání příkazů, které spolu logicky nesouvisí - ne jako u funkce.

Narozdíl od souboru funkcí nemusí skript začínat klíčovým slovem function. Pokud ano, Octave předpokládá, že se jedná o soubor funkce a definuje jednu funkci.

Soubor skriptu se také od souboru funkce liší v tom, že proměnné v něm vyjmenované nejsou lokální.

Jak bylo řečeno, soubor skriptu by neměl začínat klíčovým slovem function, ale je možné v něm definovat více než jednu funkci a načíst je všechny najednou. K tomu, abyste tohle mohli udělat musíte v souboru na prvním místě uvést něco jiného než slovo function. Například:

# Prevent Octave from thinking that this
# is a function file:

1;

# Define function one:

function one ()
...

Aby Octave přečetl a zkompiloval tyto funkce do interní formy, je potřeba, abyste se ujistili, že soubor je v Octave LOADPATH, pak stačí jednoduše zadat jméno souboru obsahujícího příkazy.

Pokud prvním znakem v souboru (mimo komentáře) je funkce, Octave bude kompilovat funkci a pokusí se ji provést, ale vypíše varovnou zprávu.

Octave se nedívá po definicích dokud nejsou potřeba, následující kód vždy vypíše bar = 3 ať je napsán přímo na příkazovém řádku, čten ze souboru skriptu nebo je část těla funkce, dokonce pokud existuje funkce nebo skriptu pojmenovaného bar.m v LOADPATH Octave.

eval ("bar = 3");
bar


Ačkoli Octave normálně provádí příkazy ze souboru skriptu, který má jméno file.m, můžete použít zdroj funkce k provedení příkazu z libovolného souboru.

Zabudovaná funkce: source (file)
Rozebere a vykoná obsah souboru. Je ekvivalentní k vykonání příkazu ze souboru skriptu, ale bez nutnosti, aby byl soubor pojmenovány file.m.